Hotel Střelnice se nachází v obci Loštice v podhůří Jeseníků necelých 15 kilometrů od Litovle, v celém okolí je příroda jako stvořená pro aktivní odpočinek pěšky, nebo na kole. Za pozornost stojí 8 kilometrů vzdálený hrad Bouzov, kde se natáčela pohádka "O princezně Jasněnce a létajícím ševci" nebo německý film "Napola". Dále se poblíž nacházejí Javoříčské a Mladečské jeskyně s několika kilometry dlouhým podzemním systémem, chodbami, propastmi. Přidáme-li tradiční místní pohostinnost, lahodná vína, skvělé pivo a výraznou chuť Olomouckých syrečků, máme zde jedinečnou šanci zažít zážitky, ke kterým se budeme rádi vracet.

V našem okolí existuje spousta zajímavých míst, která stojí za to navštívit, zde následují naše tipy.

Loštice (německy Loschitz) jsou město ležící na řece Třebůvce nedaleko Litovle. První zaručená zpráva pochází z roku 1267. V současné době má asi 3100 obyvatel.

Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní keramické loštické poháry s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche. Nachází se zde muzeum olomouckých tvarůžků, památník Adolfa Kašpara s expozicí Kapitoly z dějin Loštic. (Malíř a ilustrátor Adolf Kašpar (1877–1934) měl v Lošticích svůj letní dům.)

Stálé expozice: Památník Adolfa Kašpara
Expozice je otevřena od dubna do října.

Ojedinělá kolekce děl Adolfa Kašpara představuje průřez celou umělcovou tvorbou. Návštěvník zde najde proslavené ilustrace k dílům Aloise Jiráska, Boženy Němcové a dalších spisovatelů, ale také knihovnu s výtisky románů a povídek, které Kašpar mistrně obohatil svými ilustracemi. Zaujmou také akvarely a tempery s motivy z Loštic a okolí, z Kašparem obdivované Rusavy i z jeho studijních pobytů v zahraničí. V expozici našly místo také méně známé umělcovy grafiky, které jsou pro mnohého návštěvníka příjemným překvapením. Za zmínku stojí především lept „Loutkové divadlo“ z roku 1905, který byl vydán jako členská prémie spolku Mánes roku 1906 nebo intimně laděná akvatinta „Varhaník“. Mezi exponáty nechybí známé akvarely, jako „V Lošticích v zahradě“, „Na dvoře hanáckého statku v Paloníně“, či „Jitka Kašparová ve vratech domu v Lošticích“ a další. Kašparova díla zde doprovází umělcova busta od akademické sochařky Ryany Andrýskové – Bačákové.

V Kašparově Památníku najde návštěvník také předměty z jeho etnografické sbírky včetně hanáckého kroje, keramiky a lidového nábytku. Kuriozitou jsou hračky Kašparovy dcery Jitky, z nichž některé sám zhotovil. Vyvrcholením prohlídky expozice je nahlédnutí do mistrova ateliéru v podkroví domu. Již původní nábytek v předpokoji ateliéru navozuje atmosféru doby, v níž umělec žil. Také autentické zařízení samotného ateliéru upomíná na chvíle, kdy zde vznikala nejlepší mistrova díla.

Zdroj: volně převzato z Wikipedie otevřené encyklopedie. Externí odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Loštice

Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí.

Jeskyně vynikají překrásnou krápníkovou výzdobou. Jeskyně se nacházejí v ostrůvku devonských vápenců v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí Národní přírodní rezervace Špraněk a nachází se jihozápadně od obce Javoříčko. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno paleotokem) potoka Špraňku. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá názor, že východní větev tzv. Jeskyní Míru byla patrně vytvořena paleotokem dnešního Březinského potoka.

Zdroj: volně převzato z Wikipedie otevřené encyklopedie. Externí odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Javoříčské_jeskyně WWW: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/javoricske-jeskyne/

Mladečské jeskyně se nacházejí na západním okraji obce Mladeč u Litovle na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.

Puklinové chodby a dómy se nacházejí v podzemí vápencového vrchu Třesín. Části podzemních prostor jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Nejkrásnější partie jeskyní se nazývají Chrám přírody a Panenská jeskyně. Jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Vedle kostí vyhynulých pravěkých zvířat zde bylo nalezeno velké množství koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště). Prohlídka v jeskyni trvá 40 minut, délka prohlídkové trasy je 380 m a jeskyně je přístupná od dubna do října.

Zdroj: volně převzato z Wikipedie otevřené encyklopedie. Externí odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Javoříčské_jeskyně WWW: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/mladecske-jeskyne/

Hrad Bouzov(původně Búzov) stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice a je vyhledávaným místem filmařů.

Hrad založil rod z Búzova, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317-1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal Heraltovi z Kunštátu.[1] Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal řádu německých rytířů.

Zdroj: volně převzato z Wikipedie otevřené encyklopedie. Externí odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bouzov_(hrad)        WWW: http://www.hrad-bouzov.cz/

Zámek Úsov leží nad stejnojmenným městem v okrese Šumperk.

Raně gotický hrad Úsov s dispozicí francouzského kastelu byl postaven na rozhraní starého sídelního území a královského hvozdu. Hrad se poprvé uvádí roku 1260, kdy se po něm uvádí Idík z rodu pánů ze Švábenic. Zdá se, že se však jednalo o hrad, který byl v rukou českého krále, protože jeho dispozice francouzského kastelu je nepřehlédnutelná. Od roku 1276 byl Úsov v přímém držení krále, ale v první polovině 14. století byl několikrát zastaven. Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a po něm Jošt Lucemburský, který z něj učinil za moravských markraběcích válek důležitou základnu svých vojenských rot.

Lovecko-lesnické muzeum

Na hradě zřídil v roce 1898 Jan II. (1840-1929 Lichtenštejn) muzeum, ve kterém byly vystaveny exponáty jak z českých zemí, tak z výletů do Afriky, do Polska a Itálie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi a zámecké schodiště. Dominantu těchto prostor představují paroží jelenů, především z jižní Moravy. Základ muzeální expozice interiéru tvoří sály, které v prvním poschodí přestavují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Lovecké trofeje v dalších sálech prvního patra zámku, např. totální preparát lva, kůže lvů, rohy a hlavy s rohy kopytníků, především antilop a gazel, hlavy žirafy a zeber návštěvníky seznamují s charakterem některých skupin africké zvěře. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sákl kozorožců. Od konce 19. století je zámek Úsov znám jako lovecké muzeum.

Zdroj: volně převzato z Wikipedie otevřené encyklopedie. Externí odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zámek_Úsov       

Park v Bílé Lhotě byl založen pravděpodobně kolem roku 1700 při renovaci zdejšího zámečku. Nepodařilo se zjistit původní uspořádání a sortiment dřevin, lze však předpokládat, že tu byly vysázeny jen domácí dřeviny (duby, buky, lípy, smrky). Některé z těchto původních stromů rostou v parku doposud. 

Zdroj: volně převzato ze stránek arboreta v Bílé Lhotě.

Externí odkaz: http://www.volny.cz/arboretum/       

Adresa: Ke Koupališti , p.č. 1897, 789 83 Loštice,
Kontakt:+420 602 500 675
Provozní doba: od 1.07. do 31.08.: 9.00 hod - 19.00 hod nepřetržitě
Provozní doba mimo prázdninový termín dle počasí.

Zdroj: volně převzato ze stránek města Loštice.

Externí odkaz: http://www.mu-lostice.cz/